HISTORIE
Historie Červeného dvora je provázána s osudy rodu Žerotínů a následně Lichtenštejnů, kteří ho využívali jako panské odpočinkové sídlo. Zdejší dvory mají původ ve feudálním hospodářství. Vznikaly z potřeby šlechty zajistit pro svou rodinu, úředníky i služebnictvo dostatek potravin. První oficiální zmínky o poplužním dvoře nacházíme kolem roku 1618 v Zemských deskách. Rapotínský dvůr byl postaven ve tvaru nepravidelného otevřeného čtyřúhelníku s centrální budovou zámečku.
V roce 1800 došlo mezi žerotínskou vrchností a rapotínskými sedláky k dohodě, že se mohou z roboty vyplatit. Následně v roce 1802 pláteničtí bratři Wagnerové ze Šumperka založili v areálu rapotínského dvora ve spolupráci s losinskou vrchností bělidlo příze a plátna. Bělidlo hrálo v regionu v 19. století a na začátku 20. století významnou roli, zaměstnávalo až 100 lidí a jeho provoz byl spojen s rozvojem dalších podniků. Po roce 1926 byl areál přeměněn na vodní elektrárnu Červený dvůr, hospodářská část znovu sloužila zemědělství.
Zajímavou etapou prošel areál během druhé světové války, opředena je ale mnoha nejasnostmi. Mezi lidmi se traduje, že v jedné části dvora fungoval za války nevěstinec pro německé vojáky. Dle dobových pramenů osazenstvo tvořily především mladé dívky. Nabízí se tak i teorie o realizaci záměru Lebensborn (Pramen života), jejímž cílem bylo dle nacistické ideologie o rasové čistotě „produkovat“ árijské děti. Během komunistické éry byl pak areál zkonfiskován a proměnil se na Výzkumný ústav chovu skotu. V roce 1995 byl ústav zprivatizován. Dnes tato krásná historická budova nabízí ubytování s bohatou historií spojenou s rozvojem průmyslu a hospodářství v regionu.
